bullshits.

3.2.2014

3. february 2014 at 20:51 | Christina
čauky bičíš)) ,
mám tak zamotanou hlavu, že nevím čím mám začít. Je úplně jedno s čím začnu jako první. Začnu od toho nejdůležitějšího a pro mě dosti.. hm, jak bych to řekla. Překvapivé, šílené, nepředvídatelné? Rozhodně všechno dohromady. Baví mě vás napínat. Ono to chce. Hrozně mě štve co jsem kdysi dávno udělala a možná bych to i vrátila zpátky. Byl to přeci jen nějaký čas. Čas strachu, depresí, ubrečených a nateklých očí, bolestí hlavy a pocit prázdna a že jsem byla vlastně "nic" a "nikdo". No, možná je to jen můj pocit, ale tak jak jsem se 8 měsíců cítila, bych se už nechtěla cítit nikdy. Jedna zkušenost za mnou. Aspoň, že už bych do toho nešla. Třeba bych to mohla sepsat jen do tohohle článku, bude to lepší. Avšak nevím, jestli mám začít od začátku toho všeho, co se stalo. Vemu to stručně (:.

(1) beautiful | TumblrAll u need is love

otvoooor

16.1.2014 , diary or blog?

16. january 2014 at 19:49 | Chriss
zdravím všechny (: ,
po dlouhé době co jsem na blog absolutně kašlala, jsem se nad sebou zamyslela a rozhodla jsem se v tom pokračovat. Jelikož mám plnou hlavu všeho a nedokážu se ani pořádně soustředit na věci, které jsou pro mě důležité, je potřeba to hodit na blog. Otázkou je, zda je lepší blog nebo vlastní deník, který je soukromý a nikdo si ho nečte. Pro mě je tedy lepší varianta a). Nevím proč. Nejspíš to bude tím, že psaní deníků mě nebaví a vlastně z toho vždy vznikl zápis, který neměl hlavu ani patu a sama jsem se v tom nevyznala a psala jsem spíše nepodstatné věci, co se tedy na blogu může stát taky, ale tady se nad tím víc zamýšlím, protože vím, že blog si nečtu pouze jen já, ale i Vy (:. Ale k věci.

(2) Tumblr

whole article

24.9.2013 , stresssss

24. september 2013 at 16:41 | Chriss
čauky kočky , proč se nám z ničeho nic převrátí nálada o 360 stupňů a nejde s tím nic udělat? Proč když už má být lépe se nám všechno zdá jako by mělo být hůř a hůř? Na tyto otázku si nedokážu odpovědět. Kladu si je už tak 2 dny. Je mi divně. Mám v sobě divné pocity. Bohužel nevím čím to je. Je to stresem. Doma je to nic moc, s přítelem je to nic moc. Ráda bych vám článek více rozepsala, protože za tu dobu co tento blog mám, tu pořádný článek opravdu nebyl.


chci se hlavně zmínit o Markovi. Zítra se má dozvědět kdy na 100% poletí domů. Středa. To je ten osudný den a já si už 2 dny připadám jak kdybych se měla každou chvíli zhroutit a už nikdy neprobudit. 30 dní. Další číslo, které mě nenechá klidnou. Možná 2 týdny. Jen 2 týdny. Po 7 měsících už je to pro mě jak hodina když čekám po škole na autobus domů. Nechce se mi uvěřit, že to tak rychle uteklo a my už se uvidíme. Nechci nic zakřiknout, protože vím, že když jsem z něčeho takhle šíleně nadšená, tak se to prostě s prominutím pose*e. Však vy to taky musíte znát. Moje druhá půlka už tu bude co nevidět a já se nemohu dočkat. Štěstím ani nespím. Možná jsou ty deprese a každodenní stres. Co já vím.


whole article honeys

hey,

13. september 2013 at 18:11 | Chriss
nemám ráda úvodní články, protože blogy neměním, ale jelikož se mi zadařilo si založit nový, tak musím. Můžeme mě znát z blogu inbloodbabe. Tento blog jsem měla více než 2 roky, ale spousta článků tam už jsou minulostí a nechci se k nim vracet. Myslím, že nový blog začíná i nový začátek. Potřebuji se vypisovat. Dříve to byla má denní potřeba, nebo aspoň týdenní, ale jakmile nebyl čas, blog už pro mě neexistoval. Takzvaná ztráta času. Jenže jak se problémy, starosti a nervy kupí, je čas je hodit někam "za hlavu". Tím bych všem chtěla říct, že mé články už nejsou takové jaké byly dřívě na blogu inbloodbabe. Důvod? Už skoro nic nepíšu, snad jen na chatu. Žádné vymyšlené povídky, žádné články na blog. Je to bída. Ale pokusím se do toho zase dostat a snad mi v tom i pomůžete. Budu ráda za každého nového čtenáře.


with love chriss
 
 

Advertisement